11. Teorie determinace produktu – výdajový model s multiplikátorem:
Disponibilní důchod, spotřeba a úspory:
Disponibilní důchod získáme, když od osobního důchodu odečteme přímé daně. Disponibilní důchod je důchod, který mohou domácnosti plně využít k nákupu zboží. Je to důchod, se kterým ve skutečnosti disponují. Úspory jsou tou částí důchodu, která se nespotřebovává. Úspory se tedy rovnají důchodu zmenšenému o spotřebu. Bod, ve kterém daná domácnost ani nespoří, ani nemá žádné úspory se nazývá bod vyrovnání. Spotřeba je ta část důchodu, která je věnována na nákup statků a služeb. Je rovna důchodu zmenšenému o úspory.
Spotřební funkce – zobrazuje vztah mezi úrovní spotřebních výdajů a úrovní disponibilního důchodu domácnosti. Nejnázorněji lze spotřební funkci znázornit v grafu. Pokud zde zobrazíme linii 45° získáme přímku složenou z bodů, ve kterých se spotřeba rovná disponibilnímu důchodu domácnosti. Jestliže spotřební funkce leží nad osou kvadrantu, domácnost vykazuje záporné úspory. V bodě, kde se křivky protínají, se nachází bod vyrovnání. Pokud je spotřební funkce pod osou kvadrantu, mají domácnosti kladné úspory. Výše úspor, ať už kladných nebo záporných se měří jako svislá vzdálenost mezi spotřební funkcí a osou kvadrantu.
Úsporová funkce – úsporovou funkci lze odvodit ze spotřební funkce. V grafu nanášíme na vodorovnou osu disponibilní důchod a na svislé ose znázorňujeme úspory.
