Finance holdingových společností
České právo pojem „holdingová společnost“ nezná. Můžeme se zde však setkat s pojmy konsolidační celek nebo ovládající a ovládaná osoba. Konsolidační celek tvoří mateřský podnik a ty dceřiné a přidružené podniky, jež nejsou od povinnosti vstoupit do tohoto celku osvobozeny (tato úžasně zmatená věta není moje, je to doslovný opis). Mateřský podnik je ten subjekt, který uplatňuje přímo nebo nepřímo v dceřiných společnostech svůj rozhodující vliv na základě větší než 50 % účasti na ZJ, v přidružených podnicích vliv podstatný (20 – 50 % na ZJ, pokud ovšem ze stanov nevyplývá něco jiného).
Ovládanou osobou je společnost, v níž může ovládající osoba vykonávat přímo nebo nepřímo většinu hlasovacích práv.
Za holdingovou společnost je pro další účely považována skupina podniků tvořená mateřskou (dále též centrum) a alespoň jednou dceřinou společností (též divize), popř. podnikem v jiné právní formě.
Problematiku finančního řízení můžeme rozdělit do několika okruhů:
1.) oblast finančního plánování. Obvykle začíná na úrovni mateřské společnosti, jejíž ústředí stanoví jednotlivým divizím směrná čísla v oblasti zisku, diskontovaného cash-flow, výnosnosti vloženého kapitálu apod. Druhou fázi představuje sestavování dílčích fin. plánů na úrovni dceřiných společností. Závěrečnou fázi tvoří odsouhlasení těchto plánů ve vedení mateřské společnosti. Míra samostatnosti, důraz na krátkodobé či dlouhodobé hledisko, způsob hodnocení patří mezi základní charakteristické rysy, kterými se os sebe liší jednotlivé metody finančního plánování.
