Při majetkovém oceňování je důležitá volba ceny
– ceny odvozené z účetní hodnoty majetku
– ceny odvozené od likvidační hodnoty majetku
– ceny odvozené od substanční hodnoty majetku
Účetní hodnota majetku – odpovídá hodnotě vykazované v účetnictví. Podle současně platných zákonů je majetek oceňován v cenách, za jaké byl pořízen. To má své výhody (zejména objektivita, průkaznost a dodatečná ověřitelnost zjišťovaných informací) i nevýhody (především princip oceňování majetku v původních cenách. Vypovídací schopnost je značně omezená, i když odpovídá účetní zásadě opatrnosti. Je však v rozporu s účetní zásadou věrného zobrazení, jelikož používání historických cen v inflačním prostředí vede k podhodnocení dlouhodobého majetku a závazků a nadhodnocení pohledávek. Dalším nedostatkem je to, že jsou opomíjeny položky, které mohou mít ekonomický význam jako např. některé nehmotné složky podnikání, odepsaný investiční majetek, který je však v podniku dále využíván. Vzhledem k tomu, že v hospodářském systému založeném na principu trhu jsou běžné nejen změny cen, ale i změny kupní síly, vychází princip oceňování na historických cenách ze značně zidealizovaných podmínek a bez dalších úprav nemůže řádně plnit svou informační funkci)