Typy inflace podle její závažnosti:
Mírná inflace – při mírné inflaci rostou ceny pomalu. Většinou se jedná o jednomístné vyjádření v procentech za rok. Lidé jsou ochotni podepisovat dlouhodobé smlouvy a nechávat peníze v bankách. Peněžní systém funguje dobře.
Pádivá inflace – dochází k ní, když ceny začínají růst dvoj nebo trojcifernými tempy. Jestliže se pádivá inflace plně rozvine, pak vznikají problémy a hospodářské poruchy. Finanční trhy odumírají. Lidé hromadí statky.
Hyperinflace – nejhorší možné stadium inflace. Jedná se inflaci, kdy dochází k 1000000 a více procentnímu nárůstu cen za rok.
Důsledky a náklady inflace:
V důsledku změny relativních cen má inflace dva účinky:
– přerozdělení důchodu a bohatství mezi různými třídami
– deformaci relativních cen a výstupů různých statků nebo někdy i produktu a zaměstnanosti v ekonomice jako celku.
A) přerozdělení důchodu a bohatství:
Pokud mají lidé dlouhodobé dluhy s fixní úrokovou sazbou, je pro ně inflace ziskem spadlým do klína. Hlavní přerozdělovací vliv inflace se projevuje prostřednictvím jejího účinku na reálnou hodnotu bohatství lidí. Obecně řečeno, neanticipovaná inflace přerozděluje bohatství od věřitelů k dlužníkům. Neočekávané snížení inflace má opačný účinek. Období vysoké inflace jsou obvykle spojeny s velkou zaměstnaností a produktem. Mikroekonomickým účinkem inflace je dopad na alokaci zdrojů.
