3. komparativní (srovnávací, poměrné) výhody z mezinárodního obchodu
stát A – vyrábí 2 výrobky a dosahuje u nich absolutních výhod
stát B – vyrábí stejné 2 výrobky, ale nedosahuje u nich žádnou absolutní výhodu
Teoreticky bude stát A dovážet do státu B oba výrobky, ale to je nereálné, protože ve státu B by se zlikvidoval veškerý průmysl a
stát B by neměl čím zaplatit za dovoz obou výrobků (neměl by čím na dovoz vydělat) – pokud chci dovážet, musím i vyvážet.
Stát A se tedy rozhodne, že bude do státu B dovážet jen to zboží, kde dosahuje vyšší absolutní výhody (a tedy i zisku) a druhý
výrobek budu dovážet ze státu B – tím bude mít stát B na zaplacení 1. výrobku ze státu A a stát A si tak uvolní výrobní kapacity
a další zdroje, které používal na výrobu 2. výrobku, pro výrobu lukrativnějšího 1. výrobku stát A tak získá komparativní
(srovnatelnou) výhodu a spokojený bude i stát B, který ušetří dovozem 1. výrobku ze státu A a tím podpoří výrobu 2. výrobku
pokud se země soustředí na výrobu takových výrobků, u kterých ve srovnání s ostatními zeměmi dosahuje vyšší absolutní výhody (tedy nižší náklady) a jiné výrobky (u kterých také dosahuje absolutní výhodu, ale menší) bude dovážet, bude to pro ni i jejího mezinárodního obchodního partnera výhodnější.
