V následující části jsme se zaměřili na …
V následující části jsme se zaměřili na problematiku nákladů, přičemž jsme definovali nákladovou funkci jako funkci, s jejíž pomocí jsme schopni určit minimální výši nákladů, jež bude muset daná firma, při stávajících cenách výrobních faktorů, vynaložit na výrobu určitého objemu produkce. V souvislosti s nákladovou funkcí jsme pak zkonstruovali izonákladovou křivku, která zachycuje všechny kombinace dvou výrobních faktorů, jež si je firma schopna pronajmout za pevně stanovou finanční částku. Podobně jako v případě spotřebitele jsme pak konstatovali, že sklon izokosty vyjadřuje „ochotu“ trhu nahrazovat jeden výrobní faktor druhým.
Nákladové optimum firmy jsme pak definovali jako bod, v němž se příslušná izokvanta dotýká nejnižší dostupné izokosty, tj. jako bod, v němž je izonákladová křivka tečnou izoproduktové křivky.
V várečné části textu jsme pak zkonstruovali stezku expanze firmy v dlouhém období, tj. křivku, která zachycuje všechny kombinace výrobních faktorů, které při jednotlivých úrovních produkce považuje daná firma za optimální. Následnou analýzou jsme pak dospěli k závěru, že stezka expanze firmy poměrně jasně vyjadřuje vzájemný vztah mezi výnosy z rozsahu a chování nákladové křivky, přičemž jsme konstatovali, že prosazují-li se ve výrobním procesu:
• rostoucí výnosy z rozsahu, pak je křivka dlouhodobých celkových nákladů pozitivně skloněnou konkávní křivkou.
