Předpokládejme nyní
Předpokládejme nyní, že vládní deficit, vyvolaný fiskální expanzí, je financován půjčkou od domácích subjektů ekonomiky (vláda emituje vládní dluhopisy, které prodá domácnostem). Růst vládních výdajů v tomto případě nepovede k posunu křivky AD. Růst vládních výdajů vyvolá růst poptávky po penězích ze strany vlády. Na trhu peněz dojde k převisu poptávky nad nabídkou. Růst úrokové míry vyčistí trh peněz a zároveň vyvolá pokles autonomních výdajů citlivých na změnu úrokové míry. Jedna koruna vládních výdajů vytěsní jednu korunu výdajů soukromých. Růst vládních výdajů je v tomto případě doprovázen úplným efektem vytěsnění výdajů soukromých.
5. Účinky fiskální politiky v pojetí školy racionálních očekávání
V Lucasově pojetí vycházíme z předpokladů pružných nominálních mezd a cen, nedokovaných informací na straně firem i zaměstnanců a racionálních očekávání. Opět uvažujeme uzavřenou ekonomiku. Krátkodobá křivka agregátní nabídky je v Lucasově pojetí, při neočekávaných změnách cenové hladiny rostoucí. Rostoucí tvar je vysvětlován chybnou interpretací neočekávaných cenových změn firmami i zaměstnanci. Křivka agregátní poptávky je potom odvozena z kvantitativní teorie peněz a je klesající.
