Platónovo pojetí peněz
Platónovo pojetí peněz bylo kartalistické – pokládal je za pouhý symbol (ne za zboží), kdežto Aristoteles vyznával metalistické pojetí: peníze mají hodnotu samy o sobě, ve směně plní fci přirozeného ekvivalentu.
pozn. kartalistické pojetí peněz – peníze jsou chápány jako výtvor státu. Jejich kupní síla je dána státem a je nezávislá na materiálu, ze kterého jsou vyrobeny
Aristoteles nedokázal rozlišit peníze a kapitál.
Scholastikové
Názory scholastiků: zemědělství nejprospěšnější hosp. činností, ideál je naturální hospodářství, tržní je odmítáno, postupně je přijímán obchod za spravedlivý zisk.
K hlavním tématům scholastického ekonomického myšlení patřila spravedlivá cena (není zdrojem obohacení jednoho na úkor druhého). Strukturu spravedlivé ceny tvoří: náklady výrobce na výrobu, nálady obchodníků na dopravu a prodej + přiměřený zisk a daně, cla, mýta a jiné poplatky.
Postupně vznikly dva směry v teorii hodnoty: objektivně-nákladový (Scottus) a subjektivně-užitečnostní.
– stále sterilita peněz – půjčka nemůže být vrácena s úrokem (zákaz lichvy), protože peníze se v oběhu nezvětšují, názor vyplývá z neschopnosti vidět v penězích kapitál
Tomáš Akvinský (13.stol.) byl silně ovlivněn Aristotelem, jeho učení je tomistickou syntézou. Dílo: Summa Theologica. Společenskou funkci vlastnictví viděl v tom, že udržovalo společenský řád a stabilitu (podpora individuálního snažení a péče o majetek).