2. Merkantilismus (17./18.stol.)

– spíše soustava ekonomických doktrín, než ucelený systém ekonomického myšlení. Merkantilistické myšlení odráželo dějinný proces budování centralizovaných národních států a koloniálních impérií.
– Merkantilisté nahradili scholastický kosmopotilismus ekonomickým nacionalismem.
– Zabývali se otázkou zvětšení národního bohatství, šlo jim hlavně o relativní růst v porovnání s ostatními národy.
– ztotožnění bohatství s jeho peněžní formou
– Rozlišuje se merkantilismus raný (do ½ 16. stol., monetární systém, soustava peněžní bilance) a rozvinutý (manufakturní systém, soustava obchodní bilance).
– Za zdroj růstu bohatství pokládali těžbu drahých kovů, koloniální expanze a hlavně zahraniční obchod při aktivní obchodní bilanci (což vedlo k ochranářské obchodní politice). Prosazovali nízké mzdy a nízkou domácí spotřebu. Peníze již nepovažovali za sterilní jako Aristoteles a scholastikové, ale za univerzálního uchovatele hodnot a zdroj likvidity. Příliv peněz do země podle pozdních merkantilistů snižoval úr. míru (zlevňoval úvěr) a tím oživoval ekonomiku.
– Podle jejich myšlení byla peněžní ekonomika pevně srostlá s reálnou ekonomikou, myšlenka neutrality peněz jim byla cizí (rozdíl oproti KPE). (neutralita peněz- růst peněz v oběhu má vliv pouze na cenovou hladinu, nikoliv na produkci a relativní ceny)