vysvětlivky
) Sv. III. Mildschuh, V.: Kupní síla peněz, důchody a úroková míra. 1920; Sv. VI. Caha, J.: Finanční věda a finanční právo.1921; Sv. XI. Engliš, K.: Základy hospodářského myšlení. 1922; Sv.: XIII. Horáček, C.: Malthusova nauka a některé novodobé jevy populační. 1922; Sv. XVII. Zeman, F.: Kvantitní teorie peněz. 1923; Sv. XL. Loevenstein, J.: O jednotnou konstrukci finanční vědy. 1928; Sv. XLV. Engliš, K.: Hospodářská teleologie. 1930; Sv. L.: Sborník prací k poctě 50. narozenin dra Karla Engliše. 1931; Sv. LXXVIII. Mayer, J., Horna, M., Šourek, A.: Nové směry v obchodní politice. 1935; Sv. LXXXVI: Vybral, V.: Německá teorie státního hospodářství. 1937; Sv. XCI.: Chytil, V.: Universalismus jako metoda hospodářské vědy. 1938; Sv. XCV. Sborník prací k poctě šedesátých narozenin Františka Weyra. 1939; Sv. XCVIII. Chytil, V.: Vlny hospodářské konjunktury. 1939.
) Uvnitř školy probíhala velmi rozsáhlá polemika zejména mezi K. Englišem a J. Loevensteinem. Navenek byla vnímána především jako osobní spor o autorství v přístupu, což zejména Loevenstein v úvodech kritických statí zdůrazňoval (např. Loevenstein, 1930, 1931). Rozsáhlé odpovědi K. Engliše znamenají významné příspěvky k precizaci metodologie svého přístupu. Svým rozsahem i obsahem si však tento problém vyžaduje samostatné pojednání. Teleologická metoda měla řadu odpůrců zvnějšku, což je dáno několika významnými skutečnostmi. Metodologie je v rozporu s metodologií neoklasické ekonomie a samozřejmě především s „obecnou metodou vědy“, prezentovanou metodou přírodních věd a silným vlivem materialismu.
) Bilimovič Alexandr Dmitrijevič, ruský národohospodář, profesor kijevské univerzity; ministr zemědělství Děnikinovy vlády, po nástupu bolševiků emigroval a působil jako profesor v Lublani.
