Ve své hlavní teoretické práci Universalismus

Ve své hlavní teoretické práci Universalismus vystupoval jako důsledný pokračovatel Englišovy metody a z této pozice prováděl kritický rozbor hospodářské teorie Othmara Spanna, rakouského sociologa, národohospodáře a filozofa. Tento rozsáhlý spis (411 str.) byl motivován několikerým cílem, což v úvodu zdůraznil. V pozadí stála především problematika metody a metodologie a autor cítil potřebu zaujmout stanovisko k názorům, které se objevily jak v české, tak zahraniční literatuře v souvislosti s Englišovou teleologickou hospodářskou teorií a jejím základem, Englišovou noetikou. ) Především v těchto publikacích se objevovalo tvrzení o blízké myšlenkové příbuznosti Spannovy a Englišovy teorie v rovině metodologické, proto byla těžištěm práce kritika Spannovy teorie. Sám Chytil zdůrazňoval, že mu jde především o analýzu Spannovy metody hospodářské vědy jako přístupu, který si získal vliv zejména na německou národohospodářskou literaturu. Knihy však využívá i k prezentaci metodologických názorů, které vyznával a zdůrazňoval, že jimi jsou v podstatě metodologické názory Weyra a Engliše.
První část knihy tvoří Úvod do Spannovy nauky a reprodukce vybraných partií jeho díla (100 str.). V úvodu konstatuje časovou shodu formování Spannovy a Englišovy teorie i jejich důraz na to, že národohospodářská teorie je teorií nekausální. Základní argument Spannův spočíval ve zdůraznění, že předmět národního hospodářství jako vědy je součástí společnosti. Odtud dospěl k závěru, že jde o vědu teleologickou. Na otázku, čím je národní hospodářství ve společnosti a pro společnost, odpovídal – je oblastí prostředků pro cíle a účely dané ostatními částmi společnosti. Relace prostředek – cíl není kausální relací, ale relací teleologickou. (závěr shodný s Englišem, ale odvozený z jiných základů). Právě toto stanovisko vedlo, podle Chytila, k charakteristice Spannovy metody jako metody teleologické, současně zdůraznil, že východisko – národní hospodářství je součástí společnosti – vedlo Spanna i k závěru, že národohospodářská teorie je také teorií sociologickou. Na tomto základu byl budován Spannův universalismus, který byl silně ovlivněn sociologií a jeho sociologickým pojetím národohospodářské teorie. Východiskem Spannova přístupu k metodě hospodářské vědy bylo jeho zdůraznění, že jde o vědu společenskou.