Pružné či nepružné mzdy a ceny?
Mohlo by se zdát, že klíčem k řešení této kontroverze je empirické zjišťování, zda jsou ceny a mzdy pružné či
nepružné. Bohužel ani tyto empirické výzkumy nejsou schopny dát přesnou odpověď. Ekonomové se ptají často
na 3 otázky: (1) jaké procento cen a mezd vykazuje pružnost a jaké nepružnost?, (2) jak dlouho jsou tyto ceny a
Kapitola 14: Hospodářský cyklus
– 148 – Makroekonomie
mzdy nepružné?, (3) má vůbec smysl v makroekonomických modelech předpokládat pružnost či nepružnost cen
a mezd?
Je jisté, že určité ceny a mzdy nejsou příliš pružné, nerostou ihned po zvýšení agregátní poptávky a neklesají
ihned při jejím snížení. Důvody jsou především dva. Za prvé, trvá určitou dobu, než si ekonomické subjekty
uvědomí změnu agregátní poptávky. Za druhé, pro firmy by bylo mnohdy příliš nákladné měnit neustále ceny
svého zboží. Ceny finančních aktiv jsou velmi pružné, mění se ze dne na den a kótování těchto cen není příliš
nákladné. Ceny potravin v samoobsluze jsou méně pružné, lze si stěží představit, že by prodavači každý den
přelepovali cenovky a měnili ceny ve svých dokumentech podle momentálních výkyvů v poptávce. Délka
nepružnosti různých cen a mezd je rovněž výrazně odlišná a mění se v čase i u stejných cen a mezd. A pokud jde
o ekonomické teorie, monetaristé a noví klasičtí ekonomové jsou v rozporu s realitou, jestliže jsou ceny a mzdy
v daném období spíše nepružné a keynesiánci jsou naopak v rozporu s realitou v období, kdy jsou ceny a mzdy
relativně pružné.
