Na obr. 11.3
Na obr. 11.3 vidíme typický trh práce. Na vodorovné ose měříme množství poptávané a nabízené práce (NL).
Na ose svislé měříme cenu práce – reálnou mzdovou sazbu (W/P) (tj. nominální mzdová sazba W dělená
cenovým indexem P). Křivka nabídky se stává dokonale neelastickou, když je reálná mzdová sazba tak vysoká,
že práci nabízí prakticky celá pracovní síla ekonomiky (L). Rovnovážná úroveň zaměstnanosti NE je určena
průsečíkem křivky nabídky práce (Sn) a křivky poptávky po práci (Dn) a nastane v bodě E při rovnovážné
mzdové sazbě W/PE. Při této mzdové sazbě je množství nabízené práce rovno množství práce, které firmy chtějí
zaměstnat (úsečka AE). Za této situace existuje pouze dobrovolná nezaměstnanost, kterou představují ti lidé,
kteří při rovnovážné reálné mzdové sazbě nechtějí pracovat (úsečka EC).
V reálném světě však často docházelo k situacím, kdy byla nezaměstnanost příliš vysoká na to, aby mohla být
jednoduše celá považována za dobrovolnou a i kvalifikovaní pracovníci nemohli a nemohou najít při existující
mzdové sazbě zaměstnání. Někteří neoklasičtí ekonomové na počátku 20. století a zejména J.M.Keynes proto
vyslovili názor, že reálné mzdové sazby reagují na ekonomické šoky zpomaleně a se zpožděním a čistí trh práce
spíše v dlouhém období. Proto může vzniknout nedobrovolná nezaměstnanost.
