10.1 Trh zboží a služeb, agregátní výdaje a úroková sazba
Investiční výdaje a úroková sazba
V modelu důchod-výdaje jsme pracovali s investiční funkcí, ve které byly veškeré investiční výdaje
autonomní a tedy nezávislé na úrovni reálného důchodu. Nyní tuto jednoduchou investiční funkci rozšíříme o
vliv úrokové sazby.
Z mikroekonomie víme, že rozhodnutí o realizaci investičních projektů jsou výrazně ovlivňována výší
úrokové sazby1). Firma, která se rozhoduje o přijetí či nepřijetí investičního projektu, odhaduje, zda bude míra
výnosu z tohoto projektu alespoň taková, jako je úroková sazba z bankovního vkladu. Čím vyšší je úroková
sazba, tím vyšší musí být míra výnosu z investice (vnitřní míra výnosu), aby byly pokryty alternativní náklady
použitých finančních fondů.
Investiční výdaje (I) jsou proto zápornou funkcí úrokové sazby (r) a novou investiční funkci můžeme zapsat
ve tvaru:
I = I0 – b.r (1)
kde b je koeficient vyjadřující citlivost investičních výdajů na výši úrokové sazby.
