Vytěsňování, reálná úroková sazba a půjčky ze zahraničí
Někteří keynesiánští ekonomové tvrdí, že vyšší úroková míra způsobená deficitním financováním zvýšených
státních výdajů přitáhne zápůjční fondy ze zahraničí. To zase zvýší nabídku zápůjčních fondů na domácím
trhu, růst reálných úrokových sazeb bude proto nižší a vytěsňovací efekt slabší.
Bude však vytěsňovací efekt skutečně menší, jestliže v důsledku rostoucí reálné úrokové míry budou fondy
získány ze zahraničí? Zatím jsme se pohybovali v modelu uzavřené ekonomiky, zkusme nyní tuto modelovou
ekonomiku otevřít. Předpokládejme, že vláda buď zvýší své výdaje nebo sníží daně a roste deficit státního
rozpočtu. Deficitní financování zvýšených státních výdajů zvyšuje poptávku po zápůjčních fondech a tlačí na
růst reálné úrokové sazby. Logicky by mělo dojít k vytěsňovacímu efektu, neboť rostoucí reálná úroková sazba
vede ke snížení soukromých investičních a spotřebních výdajů.
Rostoucí reálná úroková sazba zvýší zájem zahraničních investorů o domácí finanční aktiva. Ti budou
nakupovat pokladniční poukázky vydávané ministerstvem financí a podílet se tak na financování deficitu
státního rozpočtu. Růst reálné úrokové sazby takto přitahuje úspory ze zahraničí a to znamená vyšší nabídku
zápůjčních fondů. Reálná úroková sazba proto nemusí růst a vytěsňovat domácí soukromé výdaje tak jako v
modelu uzavřené ekonomiky.
