Nestálost poptávky po penězích a problémy s regulací jejich nabídky

Obecně lze říci, že poptávka po penězích se mění v závislosti na změnách ekonomické aktivity v průběhu
ekonomického cyklu. Například v případě konjunktury, kdy dochází k růstu reálného GDP a cenové hladiny,
poptávka po penězích roste (křivka poptávky po penězích se pohybuje směrem doprava) z důvodu růstu
transakční poptávky po penězích. Analogicky, v případě recese, kdy klesá reálný GDP a cenová hladina, klesá
transakční poptávka po penězích (dochází k posunu křivky poptávky po pěnězích směrem doleva). Poptávka po
penězích se může měnit samozřejmě i z jiných důvodů. Finanční inovace snižují transakční náklady přeměny
„skoro peněz“ (např. bankovní akcepty nebo krátkodobé pokladniční poukázky) na peníze, což se může projevit
jako dlouhodobý pokles poptávky po penězích.
Pokud jde o nabídku peněz, předpokládali jsme doposud, že ji má centrální banka plně pod kontrolou. To je
však v reálném světě příliš silný předpoklad. Centrální banka má pod kontrolou pouze monetární bázi, zatímco
tvorba depozit na viděnou je do značné míry určena chování bankovního sektoru a veřejnosti. Další problémy,
do kterých se centrální banka dostává ve snaze kontrolovat peněžní zásobu, jsou dány skutečností, že když
peněžní zásoba roste, nejsou ostatní faktory neměnné (neplatí podmínka ceteris paribus). Z kap. 6 víme, že růst
peněžní zásoby zvyšuje buď reálný důchod, cenovou hladinu nebo obojí zároveň. Růst obou faktorů přitom vede
k růstu poptávky po penězích. Z důvodu nestálosti poptávky po penězích a problémů s regulací jejich nabídky je
současná regulace úrokových sazeb a rovnovážného množství peněz ze strany centrální banky prakticky
nemožná. Tento závěr si budeme dokumentovat v dalším odstavci.