Celkovou výši úspor (S)
při určité výši disponibilního důchodu zjistíme pomocí úsporové funkce. Tu
získáme jako disponibilní důchod mínus spotřební funkce nebo jako indukované úspory mínus autonomní
spotřeba:
S = YD – C0 – mpc . YD = – C0 + mps . YD = -25 + 0,25 YD (6)
Lze snadno vidět, že úspory (S) plus spotřeba (C) musí dát dohromady disponibilní důchod:
S + C = -C0 + mps.YD + C0 + mpc.YD = (mps + mpc)YD = YD
Vztah mezi celkovými úsporami, autonomní spotřebou a indukovanými úsporami je znázorněn na obrázku
3.2. V horní části obrázku je znázorněno rozdělení disponibilního důchodu na indukovanou spotřebu (0,75.YD) a
indukované úspory (0,25.YD). Spodní část obrázku odečítá indukovanou spotřebu od horní části a naznačuje, že
celkové úspory jsou dány indukovanými úsporami sníženými o úroveň autonomní spotřeby.
