Spotřební funkce
Spotřební funkce může být také vyjádřena graficky, viz obr. 3.1. Přímka spotřebních výdajů označená C
(resp. C = 25 + 0,75 YD) prochází stejnými body, které jsou vypsány v tabulce ve sloupci 5. Jestliže je
disponibilní důchod nulový (YD = 0), celková spotřeba je tvořena jen autonomní částkou (25 mld Kč). S každými
dalšími 100 mld Kč disponibilního důchodu spotřeba vzroste o 75 mld Kč. Proto se sklon přímky spotřebních
výdajů (mezní sklon ke spotřebě) rovná 0,75. V bodě D je např. YD = 400 mld Kč a C = 325 mld Kč (tj. 300 mld
Kč v podobě indukované spotřeby a 25 mld Kč autonomní spotřeby).
Uvažujeme-li o spotřební funkci, musíme ovšem rozlišovat mezi růstem spotřeby vyvolaným růstem důchodu
(tj. pohyb po křivce zachycující funkci spotřeby) a růstem celé spotřební funkce vyvolaným růstem autonomní
spotřeby (posun křivky zachycující spotřební funkci směrem vzhůru). Existuje řada faktorů, které mohou vést k
růstu autonomní spotřeby a celé spotřební funkce, tj. k jejímu posunu směrem vzhůru: (1) skutečný či očekávaný
růst bohatství, (2) očekávání vyššího budoucího důchodu, (3) pokles cenové hladiny, (4) očekávaný růst míry
inflace, (5) pokles úrokových sazeb a (6) snížení daní.
