1. Vývoj mezinárodního zadlužení
V roce 1987 sice překročila suma celkových dluhů hranici 1000 mld. USD, ale už se začínají projevovat účinky řady mnohostranných opatření. V 90. letech zadluženost dále rostla z 1000 mld. USD na cca 2500 mld. USD na konci 90. let. Tempo jejího růstu se v té době zpomalilo v rozvojových zemích a naopak vzrostlo u bývalých zemí RVHP. Celý problém zahraničního zadlužení se značně zkomplikoval vlivem rozpadu SSSR, RVHP a těžkého ekonomického poklesu, kterým procházely transformující se ekonomiky. V té době se rovněž objevuje nový negativní rys mezinárodní zadluženosti, kterým je její prorůstání do jiných problémových oblastí globálního rázu jako je např. ekologie.
Co se týká teritoriální struktury zadlužení, mezi nejvíce zadlužené regiony světa patří v současné době Asie a Latinská Amerika, z hlediska relativního zadlužení je však na prvním místě Afrika. Mezi nejzadluženější země světa řadíme Mexiko, Brazílii, Rusko, Čínu, Indonésii, Argentinu.
Zahraniční zadlužení dnes nejrychleji narůstá u rozvinutějších a nově industrializovaných zemí, které mají únosnou míru kreditorského rizika, avšak i zde přináší zadluženost velká nebezpečí, jejichž důkazem byla asijská finanční krize v roce 1997 a latinskoamerické finanční krize v letech 1994, 1999 a 2002. Naopak velmi chudé a silně zadlužené země dnes již téměř nemají šanci získat další půjčky, výjimku představují pouze typy úvěrů ODA, IFAD atd.
