2. VEŘEJNÉ STATKY
=> spotřeba dodatečných jednotek není spojena s nutností podstoupit oběť (např. vydat určité množství peněz), což je překážkou fungování trhu a tak je jejich tvorba a distribuce zpravidla zabezpečována veřejným sektorem (vládou) a financování se opírá např. o mechanismus zdanění (popř.poplatků)
Nezmenšitelnost a nevylučitelnost VS totiž vede k problému černého pasažéra (tendenci ekonom. subjektů podílet se na spotřebě a neplatit za ni). Pokud se podaří některému ze subjektů vyhnout se platbě za VS a přitom ho spotřebovávat, jeho užitek se výrazně zvýší to vede k silné tendenci neplacení a přesouvání plateb na jiné subjekty. Odmítne-li platit VS více subjektů nejsou soustředěny prostředky na jejich nákup, mizí poptávka po nich, jejich výrobci je přestanou nabízet a přesunou své zdroje do jiných výrob. Musí zde proto vystupovat subjekt, který donutí spotřebitele VS podílet se na úhradě vzniklých nákladů => státní orgány a orgány místní správy.
Obdobně je a vládních aktivitách založeni i zabezpečování těch oblastí společenské aktivity, které svým charakterem nemohou být zabezpečovány tržně (bezpečnost a obranyschopnost) nebo by tržní koordinace vedla k nežádoucím důsledkům (vzdělání, kultura). Dalším zdrojem vládních aktivit je i skutečnost, že některá tržní řešení vyúsťují do nepřiměřených sociálních tvrdostí.