.) Kardinalistická verze
Považuje užitek za přímo měřitelný, rozlišuje celkový užitek (TU – total utility, vyjadřuje celk. úroveň uspokojení určité potřeby) a mezní užitek (MU- marginal utility, vyjadřující o kolik vzroste celkový užitek, jestliže se množství spotřebovávaného zboží zvýší o jednotku. Je závislý na:
– na významu a intenzitě potřeby (jsou-li potřeby naléhavé, pak každá další jednotka zboží přinese poměrně velký užitek)
– na disponibilním množství, dostupnosti zboží (čím je zboží vzácnější, tím vyšší je mezní užitek z něho plynoucí)
Zákon klesajícího mezního užitku – s růstem objemu spotřebovávaného zboží klesá mezní užitek. Nejvyšší přírůstek uspokojení potřeb přinese první jednotka, každá další má pro spotřebitele menší význam. Celkový užitek se tedy s růstem objemu spotřebovávaného zboží zvyšuje stále pomaleji.
MU = P
Rovnováha spotřebitele – optimální množství jednoho statku je takové, pokud se mezní užitek rovná ceně
– pro optimální množství dvou statků musí platit:
MU1 = MU2
P1 P2
