16. PLATEBNÍ BILANCE, DEVIZOVÝ TRH & VNĚJŠÍ MĚNOVÁ POLITIKA

I. Obchodní a platební bilance
Každá země sestavuje svoji platební bilanci = bilanci mezinárodních plateb státu (měří se tok statků, služeb a kapitálu mezi danou zemí a ostatními)
Platební bilance:
I. Běžný účet – zboží = viditelné transakce = obchodní bilance
– slzužby,transfery…= neviditelné transakce
-vládní vývozy a dary
II. Kapitálový účet – soukromý
– vládní
III. Statistická diskrepance – čistý zůstatek nepodchycených akcí
IV. Oficiální vyrovnání = zdroje krytí
Za dob zlatého standardu se používalo zlato, v současnosti různé fondy
Jednotlivé položky mohou býti – kreditní (vývozy)….. + zahr. měna
– debetní (dovozy)…… – zahr. měna

V ČR: Běžný účet 1993…433,1 1994…289,8 1995…-1448,4
Kap. účet 1993..2639,0 1994..2445,4 1995….7546,7
(v mil USD)

S vývojem platební bilance se vyvíjí i stát:
1)Mladý rostoucí dlužniský stát (půjčky ze zahraničí z důvodu nízké obchodní bilance
2)Zralý dlužnický stát (obch. bilance se zvyšuje, ale stát splácí úvěry )
3)Nový věřitelský stát
4)Zralý věřitelský stát

V U.S.A. se po 4. stádiu znovu staly dlužnickým státem. Zda se jedná o 5. stádium nebo špatně vedenou ekonomiku nikdo neví.

II. Měnový (devizový) trh
Aby mohl proběhnout mezinárodní obchod a aby mohla být v mezinárodních vztazích užita měna, je třeba umožnit přístup cizinců k měně prostřednictvím devizového trhu,
Na tomto trhu se střetávají S po devizách a D po devizách. Cena určité národní měnové jednotky vyjádřená v jiné určité národní měně = měnový kurz
M.k. je ovlivněn změnami v mezinárodním obchodě. Např. poklesne-li dovoz z USA, poklesne poptávka po USD a sníží se tak poměr Kč/USD a tedy dojde ke zhodcení Kč oproti USD

III. Systémy měnových kurzů = soubory pravidel, úmluv a institucí, podle nichž se provádí a inkasují platby vrámci transakcí které přesahují hranice země

1) Zlatý standard – měna byla definována dle množství zlata ve státní kase. to bylo fixní => i měnové kurzy byly fixní
2) „Čistě plovoucí“ měnové kurzy – ceny deviz kolísají dle vztahu nabídky a poptávky po nich bez jakýchkoliv omezení
3) „Řízeně plovoucí“ měnové kurzy (dnes) – kolísání kurzů je ovlivňováno ještě intervencemi centrálních bank na mezinárodním měnovém trhu, měnové kurzy méně vyspělých zemí jsou zpravidla „zavěšeny“ na kurzu některé vyspělé ekonomiky.
4) Měnové kurzy dle parity kupních sil – vzájemný kurz dvou měn. jednotek se spočte následovně: R = ( (piA * Qi))/(piB * Qi)) kde Qi je množství i-tého zboží v souboru zboží
pi je cena i-tého zboží v souboru zboží v měně A (B)

Mezinárodní měnový systém: (kterak země organizovaly obchod a finance po 2. světové válce)
– ustanovení GATT, všeobecné to dohody o clech a obchodu
– utvoření Bretton-Woodského systémuměnových kurzů
– Mezinárodní měnový fond (IMF)
– Světová banka
GATT – zaměřena především na mimocelní bariéry zahraničního obchodu a a proti diskriminačním opatřením
Bretton-Woods – pevný, ale přizpůsobitelný systém měnových kurzů (jsou stanoveny pevné parity a kurzy, při odchýlení od nich je možno uplatnit obranná opatření)
IMF – členské země do něj ukládají a půjčůjí jeho prostřednictvím zemím, které mají pproblémy s platební bilancí
Světová banka podobná inštituce jako IMF, ale může půjčovat i na vybrané podnikatelské projekty vlád
r.1971 – konec závislosti poslední měny (USD) na zlatě znamenal zánik Bretton-Woodského systému

Dnes – Málo zemí má v současnosti zcela volné měnové kurzy, většinou jsou užívány řízené plovoucí kurzy, popř. plovoucí v rámci určených zón a mnoho zemí má též kurzy zavěšené, především na USD a DEM.
Dochází též k vytváření měnových bloků – ECU

IV. Vnější obchodní a měnová politika – má za cíl stabilitu platební bilance a měnového kurzu
Nástroje: – intervence
– opatření monetární a fiskální politiky s vlivem na platební bilanci
– cla, kvóty, vývozní subvence
– neviditelné překážky (např. podmínka namontovaného katalyzátoru na všech dovezených autech…)
Konečným cílem VOMP je všeobecná stabilita a zaměstnanost