18. INFLACE & PROTIINFLAČNÍ POLITIKA
Opakem inflace je deflace = snižování cenové hladiny
Dezinflace je pak snižování míry inflace
Cenová hladinab je dána především indexem spotřebitelských cen (CPI), někdy se užívá též PPI (index cen výrobců).
II. 3 stupně závažnosti inflace
1) Mírná inflace – jednociferné roční míry inflace => lidé relativně věří ve stabilitu měny, drží hotovost, ukládají do bank a nijak zvlášť se nesnaží uložit peníze do reálných statků a nemrhají tak zdroji.
2) Pádivá inflace – 10-200 % ročně
– kolem 10% např Itálie…
– její rozvoj přináší problémy, lidé hromadí statky a nikdy nepůjčí peníze za nominální úrokovou sazbu, neb je nižžší než míra inflace, (a tak by tonebyla investice, ale odevzdání peněz).
3) Hyperinflace – ekonomika je v nepopsatelném srabu
Znaky: Roste rychlost oběhu peněz
Relativní ceny jsou nestabilní
Reálné mzdy se pohybují o více než 1% za rok
– rekord drží Skopčáci, neboť v letech 1920-23 vzrostly ceny v Německu 10 000 000 000krát… ; V ČR: 1994….10,0% 1995….9,1%
III. Důsledky inflace
1)Přerozdělení důchodů mezi třídami – při neanticipované inflaci ztrácejí v důsledku znehodnocení peněz věřitelé, naopak získávají dlužníci (v delším období se pak úr. míra přizpůsobí inflaci)
2)Deformace relativních cen a výstupů různých statků – ceny na základě dlouhodobých smluv se liší od cenové hladiny
Inflace může míti dále vliv na nezaměstnanost a produkt.
IV. Náklady inflace jsou různé dle toho, zda je inflace anticipovaná či neanticipovaná a zda je či není vyrovnaná.
a) vyrovnaná a zároveň anticipovaná (očekávaná)inflace nemá valného vlivu na produkt ani na důchody
b) nevyrovnaná inflace
-vliv na peníze (vznik záporné úr míry => ukládání peněz do reálných aktiv)
-vliv na daně (za předpokladu progresivního zdanění inflace zvyčuje průměrné % zdanění
-ničí informace (plány…)
c) neočekávaná inflace -dopad především na důchody a bohatství
d) nevyrovnaná a zároveň neanticipovaná inflace – se vyskytuje většinou a nadělá
nejvíce paseky
Inflace, která je očekávána a je tak započítávána do smluv =setrvačná inflace.
V. Inflace tažená poptávkou / tlačená náklady
VI. Phillipsova křivka – viz. ot. č. 17
VII. Antiinflační politika – Těžko říct, zda se jedná o likvidaci inflace či přizpůsobování se jí.
Původní přístup: Indexace mezd (tzn např. zvýší-li se inflace o 6%, zvedne vláda mzdy o 4%. To ale zase zvýší náklady a tedy ceny => od deseti k pěti.
Poslední dobou…: snaha snížit inflaci a nezvýšit přitom nezaměstnanost – k tomu slouží Důchodová politika:
1) Regulace cen a mezd – v delším období je regulace čím dál větší, obyvatelstvo ji obchází => málo účinná
2) Dobrovolné mzdové a cenové směrnice – podobně jak 1)
3) Volný trh – bez regulace, funguje přirozená disciplina při omezování cen a mezd (je třeba toliko odstraňovat překážky konkurence)
Budoucnost?:
4) Důchodová politika založená na daních – teorie založená na zdanění rychle rostoucích příjmů a dotování pomalu rostoucích – nevyzkoušeno
5)Podílnictví zaměstnanců na zisku – snižují se mzdové náklady a firma drží více zaměstnanců i při recesi – nevyzkoušeno