20. ÚLOHA VLÁDY – MAKROEKONOMICKÉ PROBLÉMY

I. Makroekonomická politika
Hlavní cíle:
1)vysoká úrověň a růst GNP
2)Nízká nedobrovolná nezaměstnanost
3)Stabilita cenové hladiny
4)Rovnováha bilance se zahraničím, stálý kurz měny
Tyto cíle si navzájem odporují, je třeba mezi nimi hledati kompromis => „Magický čtyřúhelník“

K úspěšnému dosažení cílů slouží tyto nástroje:
1)Fiskální politika (vládní výdaje a daně)
2)Monetární politika (vykonávána centrální bankou)
3)Vnější ekonomické vztahy (obchodní politika, intervence na devizovém trhu…)
4)Důchodová politika (zmírnění inflace …viz ot. č. 18)

Je třeba správně rozhodnout, kterého nástroje užít k řešení daného prblému. Názory na to, který nástroj je nejúčinnější se liší dle jednotlivých směrů ekonomické teorie:

II. Fiskální x monetární politika

G+…..AD+….GNP+ Tx+….C-….GNP-
expanzivní restriktivní

Dle ekonomů strany nabídky snížení daní za určitých okolností může zvýšiti příjmy vlády (Lafferova křivka – viz. ot. č. 14)
Podle nich mají právě daně největší význam, a tedy fiskální politika.

Monetarismus – ceny a mzdy jsou dokonale pružné, krátkodobá křivka AS je téměř kolmá. Dle zástupců tohoto proudu je hlavním determinantem GNP nabídka peněz, nikolivěk jakákoliv opatření fiskální politiky, (ta neovlivní an P ani GNP). Optimální je stav, kdy nabídka peněz stabilně roste, pak stabilně roste i GNP. Monetaristi jsou zastánci minimálních zásahů vlády do trhu.

Hlavní proud – na rozdíl od monetaristů řikaj, že na AD působí kromě nabídky peněz též C, G, Tx a Ex-Im (X). Fiskální i monetární politika tak může ovlivnit AD, v krátkém období i GNP (to díky krátkodobé strnulosti mezd a nákladů).

S h r n u t í j e d n o t l i v ý c h p r o u d ů :
V dlouhém období je křivka AS téměř kolmá, proto změna AD ovlivní pouze cenu, ne tak už produkt. – na tom se shodnou všeci
V krátkém období:
-monetaristi: AS je kolmá, stejná situace jako v K.období
-doporučují minimální zásahy státu
-hl. proud: vše záleží na elasticitě AS
-Keynesiánci: AS je vodorovná, změna pouze v GNP, strnulé mzdy

III. Možnosti kombinace fiskální a monetární politiky
– viz. ot. č. 14.-

IV. Důchodová politika
– viz. ot. č. 18.-