13. PENÍZE & MONETÁRNÍ POLITIKA
I. Peníze = běžně přijímaný prostředek směny
Vývoj: naturální směna -> komoditní peníze -> zlatý standard -> papírové peníze s nuceným oběhem (státovky) -> bankovky -> elektronické peníze (plat. karty…)
II. Nabídka peněz – Peněžní agregáty
M1…oběživo (bankovky a mince), šekové účty = transakční nabídka peněz
M2…M1 + méně přístupné účty = kvazipeníze
M3…M2 + úsporové, termínované účty
Měnová báze (MB) = oběživo + rezervy obchodních bank u centrální banky
III.Ppoptávka po pemězích
Funkce peněz: – oběživo, prostředek směny
– uchovatel hodnoty
– zúčtovací jednotka
Náklady držby peněz = úrok nebo zisk ušlý držbou v matraci namísto investice
Motivy držby peněz:
1)transakční motiv – za účelem provedení transakce, závisí na ir (ir+…tD-…hotovost firma změní na akcie)
2)spekulativní motiv – očekávání zvýšení ir
3)důchodový motiv – nesoulad s příjmy a výdaji
4)opatrnostní motiv – náhoda je blbec
IV. Nabídka peněz a bankovnictví
Převod peněz od nabízejícího k poptávajícímu lze uskutečniti přímo, či s pomocí finančních zprostředkovatelů, především bank.
Moderní bankovní systém je dvoustupňový, centrální banka a obchodní banky
Obchodní banky – maximalizují zisk, mají povinnost částečných rezerv u CB (většinou stanoveny procentem z vkladů).
Rezervy – umožňují kontrolu množství peněz v oběhu
– zajišťují bezpečnost vkladatelů i bank
Generování vkladů:
1)CB stanoví rezervy (%) /r/
2) banka uloží u CB sumu r*vklady, zbytek investuje např. formou úvěrů nebankovním institucím (lidem…) a ty je zas uloží u jiných bank
3) tyto banky znovu odvedou část do CB a zbytek půjčí
4) a takhle furt
Ve skutečnosti ale tento systém nefunguje 100%, neboť banka může část zbylých peněz ponechat coby vlastní dobrovolnou rezervu, stejnětak mohou neb. inst. držet hotovost.
Poměr nových vkladů ku zvýšení rezerv = multiplikátor peněžní nabídky= 1/r
Centrální banka
Funkce: -emise peněz
-banka bank a vlády
-bankovní dozor a regulace obchodního bankovnictví
-provádění měnové politiky
Nástroje: -operace na volném trhu = prodej a nákup CP vlády
– prodej vládních CP => -MB=S
-nákup vládních CP => +MB=S
– nejdůležitější stabilizační nástroj
-diskontní sazba = sazba, za kterou půjčuje CB obchodním bankám, její změna ovlivní úr. míru OB, a tak i úvěry amnožství peněz v oběhu
-rezervy OB viz výše (u nás 8,5%)
Pomocí těchto nástrojů chce CB dosáhnout především:
– růstu GNP
– zaměstnanosti
– stabilních cen
a udržuje proto nabídku peněz na přijatelné úrovni
expanzivní politika CB : S peněz+….ir-…I,C,X+…GNP+
restriktivní : opak
V dlouhém období má zvyšování MB, tedy nabídky peněz za následek růst inflace, a je tedy nutno uplatniti restriktivní politiku k jejímu snížení
V. Monetarismus – hlavně nabídka peněz má vliv na GNP v krátkém období
Kvantitativní teorie cen: ceny se pohybují proporcionálně s nabídkou peněz (mírný růst S = nízká inflace, rychlý růst S = vysoká inflace
PQ = MV
P…. cenová hladina Q…. reálný GNP
M…. množství peněz v oběhu V…. rychlost oběhu peněz
Soudobá teorie monetarizmu – zdůrazňuje důležitost peněz pro určení GNP
Podle monetaristů: 1) MB je klíčová pro růst nGNP
2) ceny a mzdy jsou dokonale průžné => peníze ovlivňují v K.obd. produkt i ceny, v D.obd. hlavně ceny
3) fiskální politika podle nich ovlivňuje ceny i produkt málo.
4) soukromý sektor je stabilní => V je stabilní => hlavní je změna M, tedy MB