6.3. Nabídka výrobních faktorů

Vlastníky výr. faktorů jsou spotřebitelé (domácnosti), tzn. řídí se snahou maximalizovat užitek. Užitek podmiňují jak příjmové tak i nepeněžní aspekty zaměstnání. Na straně nabídky výr. faktorů je třeba rozlišovat mezi nabídkou faktoru celé ekonomice a nabídkou faktoru jednotlivé firmě.
6.4. Formy cen výrobních faktorů
Cena výrobního faktoru je spojená s jeho službou, tzn. s jeho pronájmem:
• mzdová sazba – jde-li o práci
• pozemková renta – jde-li o půdu
• úroková míra – jde-li o kapitál
Na trzích výr. faktorů vývoj rovnováhy ovlivňuje časový horizont (délka období) a podmínky konkurence (DK, NDK). V důsledku propojenosti trhu výr. faktorů s trhem produktů jde o podmínky, jak na trhu vstupu, tak i výstupu.
Výdělek výrobního faktoru se skládá ze dvou částí:
• Transferový výdělek – je to taková výše výdělku, kterou by daný vstup mohl získat při svém nejlepším alternativním využití
• ekonomická renta – ta část celkového výdělku, která převyšuje transferový výdělek. Část, která není nutná k udržení výr faktoru v daném použití.
Pokud je nabídka absolutně elastická, neexistuje žádná ekonomická renta a celkový výdělek je tvořen jen transferovými výdělky. Je-li nabídka absolutně neelastická neexistuje naopak žádný transferový výdělek a celkový výdělek je tvořen pouze ekonomickou rentou, tzv. čistou ekonomickou rentou (např. pozemková renta, protože množství půdy je absolutně omezeno, není elastické ).
6.5. Teorie rozdělování na bázi teorie mezního fyzického produktu
Rozlišujeme
• důchod tj.celkové množství peněz, které domácnost obdrží během určitého období( toková veličina za určité období např. roční mzda )
• bohatství je čistá hodnota aktiv vlastněná domácností k určitému okamžiku tj.suma majetku ( stavová veličina ).
Rozdělení důchodu společnosti na mzdu, rentu a úrok by v případě rovnováhy na všech trzích mělo odpovídat poměrům mezních produktivit práce jednotlivých výrobních faktorů.
Prvotní rozdělení důchodů obvykle neodpovídá poměrům mezních produktivit výr. faktorů. Rozdělení podle poměru mezních produktivit je však stavem, kolem kterého skutečné výsledky oscilují v dlouhém období. K oscilacím kolem rovnovážného stavu nemusí docházet, jsou-li situace na monopolních trzích trvalé. Trvale nerovnovážné ceny způsobují trvale nerovnovážné prvotní rozdělování. Dochází k přerozdělování zejména prostřednictvím státního rozpočtu. Výsledkem je konečné rozdělení důchodů.
Prvotní rozdělení – rozdělení mezd, úroků, zisků a rent mezi domácnosti za poskytnutí VF.
Přerozdělování – zejména prostř. Státního rozpočtu ve formě daní, transferů, atd.
Konečné rozdělení – výsledek po přerozdělení. Konečné důchody vykazují menší míru nerovnosti než důchody prvotní.
Vliv přerozdělování na ekonomické aktivity – snižuje disponibilní důchod společnosti. Důvody: administrativní náklady (neproduktivní náklady), vliv na pracovní