2.) EDGEWORTHŮV model duopolu
2.) EDGEWORTHŮV model duopolu – konkurent reaguje na změnu ceny, ne na změnu množství
3.) SWEEZY model se zalomenou poptávkovou křivkou
Předpokládá reakci konkurentů, kteří se však přizpůsobují jen v případě cenového snížení NE cenového zvýšení. Výsledkem je zalomená poptávková křivka, složená ze 2 částí:
– neelastická D vyjadřující reakci konkurentů na snížení ceny jednou firmou (reakce kupujících je však malá, protože cenové snížení budou následovat všichni konkurenti)
– elastická D vyjadřující absenci reakce konkurentů na zvýšení ceny jednou firmou (kupující však budou reagovat velmi – odejdou ke konkurenci)
V důsledku tohoto specifického tvaru poptávkové křivky není křivka mezního příjmu spojitá. Vzniká otázka, při jakém výstupu bude firma maximalizovat zisk, protože k vyrovnání MR a MC dochází právě v nespojité části. Výstup bude nejpravděpodobněji na úrovni Q1 (vytvořeno empiricky, autor nevysvětluje). Kdyby firma vyráběla větší výstup než Q1, byl by růst příjmů větší než růst nákladů. Ať se náklady změní jakkoliv, objem produkce se nezmění a stejně tak zůstane zachována tržní cena. =>Toto prostředí tak nevytváří tlak na výrobní efektivnost firmy, ale umožňuje neměnnost ceny v různých podmínkách. Ani když se změní poptávka, nedojde ke změně rovnovážného výstupu a ceny (za předpokladu ceterus paribus, jinak při růstu poptávky se její křivka stává méně elastickou).
=> model vysvětluje tendence ke strnulým (rigidním) cenám, ale nevysvětluje, jak dochází k formování samotné ceny.
– modely s tajnou vnitřní dohodou:
