24. Různá pojetí účinnosti fiskální a monetární politiky

Hospodářská politika je způsob, jak stát vstupuje do hospodářských procesů. Jeho intervenční zásahy ovlivňují efektivnost a stabilitu systému a spravedlnost v rozdělovacích procesech (řešení nepřiměřených sociálních tvrdostí)
Nositeli hospodářské politiky jsou státní instituce (ministerstva, centrální banka, vládní úřady, atd.).

Cíle hospodářské (stabilizační) politiky: Podle použitých nástrojů rozlišujeme politiky:
1.) plná zaměstnanost a) fiskální (rozpočtovou)
2.) hospodářský růst b) monetární (peněžní)
3.) cenová stabilita c) důchodovou
4.) vnější rovnováha ekonomiky d) vnější obchodní a měnovou

Fiskální politika – jde o vládní nákupy statků a služeb, výdaje na transferové platby, určení výše a druhů daní a poplatků. Vláda se svými opatřeními snaží o posun křivky AD

Monetární politika – centr.banka používá opatření jako je regulace nabídky peněz, úrokových sazeb a úvěrových podmínek, čímž se snaží o posun křivky AS. Mezi nástroje monetární politiky patří především operace na volném trhu, povinné minimální rezervy, diskontní sazba apod.

Různé cíle hosp.politiky a nástroje jejich dosažení pak byly postupně existencí různých teorií různě preferovány
(v 70.letech návrat od keynesiánského přístupu ke klasickému modelu)