3. Kapitola: Vývoj podnikové ekonomiky
Vysoké školy obchodní – koncentrace a intenzifikace průmyslové výroby způsobila zvlrat v podnikohospodářské problematice (přelom 19. a 20.stol) – Lipsko, Cáchy, St. Galen, Vídeň,
Frankfurt, Berlín, Curych – založení katedry pro obchodní vědy-prof. Johann Friedrich Schär. Vysoká škola obchodní v Praze (1919) jako součást ČVUT. (učilo se účetnictví, kupecké počty, obchodní písemný styk a administrativní práce; vědy jaké se učí dnes – nár. hosp.,právo, hospodářská geografie a cizí jazyky byly tehdy okrajové). Vědecký přístup před zač. 1.sv.vál.
Léon Gomberg – návrh na pozvednutí obchodní nauky na samostatný obor – soukromá podniková eko., měla pozorovat rozvojový proces soukromé podnik. eko., seskupovat její výsledky podle homogenity, zjišťovat kauzální souvislosti a odvodit z nich normy pro racionál. organizaci a správu soukr. hosp.; do centra postavil účetnictví a učinil z něj podstatný nástroj organizace a důlež. prostředkem poznávání souvislostí.
Eugen Schmalenbach – dlouholetá praxe, obch. škola v Lipsku, profesor; Nevzdávejme se práce, která by měla praktickou hodnotu. Výsledky, které nejsou v obchodní praxi použitelné, nejsu pro nás žádnými výsledky. Teorie – předstupeň vědy. etický postulát společenské hospodárnosti: podnik je částí společnosti, která se má snažit o hospodářské optimum ve společenském smyslu. Ziskové aktivity, které z hlediska společnosti nemají význam – odpor k nim. Odvodil existenci variabilních a fixních nákladů, nákladové křivky, mezní náklady. vláda fix. nákladů nutí podniky k vzájem.dohodám a spojování. 2) Věda o bilancích – procesy, které se v nich odráží, 3) systém cenového mechanismu svobodné tržní eko. využít pro vnitropodnikové řízení statků a služečb mezi jednotlivými vnitropod. útvary. Vnitropodnik. hosp. soutěž mezi odštěpnými závody podniku, optimalizace ceny P=MC.
