Měřítkem nákladů inflace

Měřítkem nákladů inflace je koeficient obětování, jež vyjadřuje poměr kumulativních ztrát produkce, kdy ekonomika operuje pod potenciálem k procentům snížení inflace.
DŮSLEDKY INFLACE:
1.) NEANTICIPOVANÁ inflace → změny relativních cen:
→ přerozdělení důchodu a bohatství mezi různými třídami (redistribuční efekt)
– dispon.důchod se snižuje, pokud nejsou indexovány daňové skupiny, dostáváme se do vyšších daňových pásem
a reálná hodnota daňových sazeb roste)
– reálné výnosy z aktiv oceněných nominální úrokovou mírou klesají – ztrácejí věřitelé a získávají dlužníci
(vzhledem k tomu, že vláda je hlavním čistým peněžním dlužníkem, k hlavnímu redistribučnímu toku dochází
mezi vládním a soukromým sektorem)
– naopak cena majetku s inflací stoupá
– reálné mzdy mírnou inflací obvykle rostou, ale při pádivé se prosazuje tendence k jejich reálnému poklesu
→ deformace ve výstupech a alokaci, což může ovlivnit produkt a zaměstnanost v ekonomice jako celku
→ sociální dopady

Inflaci a její vývoj zahrnují subjekty do svých očekávání a je tak postupně vnášena do trní úrokové míry. V rostoucí nominální úrokové sazbě je obsažena míra inflace a reálná úroková míra. Otázkou však zůstává, do jaké míry se očekávání shodují se skutečným vývojem.
– je-li skutečná inflace větší než anticipovaná → inflační šok
– je-li anticipace vyšší než skutečný vývoj → setrvačná inflace