Některé teorie namítají, že toto měření nevystihuje určité skupiny (minimálně tyto)

• pracovníci s nuceným zkráceným pracovním úvazkem
• osoby, vyloučené z pracovní síly, jako odrazené pracovníky (přestali práci hledat, nevěří, že ji ještě najdou) nebo pracovníky kteří se rekvalifikují, příp. osoby, které práci našli, ale nastoupí až později

V některých vyspělých zemích se počítají různé odvozené míry od míry nezaměstnanosti. (např. v USA míry U1-U7, které se pokouší vystihnout vždy určitý problém nezaměstnanosti (dlouhodobost, zkrácené úvazky,atd.)
Typy nezaměstnanosti

1.) Frikční – vzniká v důsledku fluktuace pracovníků mezi pracovními místy (lidé opouštějí práci a hledají novou) a také kvůli nedokonalým informacím o volných pracovních místech trvá hledání nové práce určitou dobu. Zároveň některé osoby vstupují poprvé do pracovních sil (absolventi). Frikční nezaměstnanost je složkou přirozené míry nezaměstnanosti.

2.) Strukturální – představuje kvalifikační nebo teritoriální nesoulad mezi poptávkou a nabídkou práce v dané zemi či oblasti. Strukturální nezaměstnanost je důsledkem toho, že některé firmy (či odvětví) v oblastech expandují, zatímco jiné upadají. Dochází ke změnám skladby poptávky po práci mezi odvětvími a oblastmi (strukturální přesuny). Strukturální nezaměstnanost trvá déle než frikční (lidé se musí rekvalifikovat nebo přestěhovat) a je také složkou přirozené míry nezaměstnanosti.