Práce přináší
– peníze na statky a služby
– újmu ze ztráty volného času
tedy s růstem práce roste újma ze ztráty vol.času => užitek klesá
Volný čas je příjemný, užitek roste
Člověk tedz bude zvyšovat počet odpracovaných hodin až se MU zboží získaného díky poslední odpracované hodině práce vyrovná s MU poslední hodiny volného času
MUVMUL…zvýšit užitek další hodinou vol. času
Díky tomuto vztahu případné zvýšení mzdy vyvolá:
1)Substituční efekt = každá další hodina L přináší více peněz na útratu => nahrazování volného času prací
2)Důchodový efekt = zvýšení reálného důchodu (nemění-li se ceny výrobků a služeb) => nahrazování práce volným časem
Individuální křivka nabídky práce tak může být i zpět zakřivená, tržní nabídková křivka ale ne (protože každý člověk má hranici, kdy má dostatek peněz a začne si užívati jindy a tk je tržní křivka klasická, rostoucí)
Faktory ovlivňující nabídku práce:
-počet obyvatel
-aktivita (ekonomická) obyvatel
