Vývoj mezinárodních měnových vztahů a systémů po 2. světové válce
svět. peníze – obdoba nár. peněz v mez. obchodě (velká vzájemná propojenost)
– hl. rozdíl je v tom, že SP používají subjekty (kromě jednotlivců a firem) jako státy. nadnár. instituce apod.
– vztah mezi SP a nár. měnami vyjadřuje měnový kurs
– dvě funkce: *mez. obchodní měna – oceňování a zprostředkování mez. transakcí; na trhu vystupuje jako zboží (vliv S a D)
*mez. rezervní měna – kumulativní fce (souvislost se saldem plat. bilance); použití především státy ke krytí deficitu
– ovlivňování deviz. kursu (intervence na deviz. trhu)
mez. měn. soustava – efekt. zprostředkování plateb mezi subjekty mez. transakcí (vývoz a dovoz zboží, služeb, kapitálu)
– citlivost nár. celků na změny v jiných zemích (přečerpávání zdrojů, přelévání inflace a nezaměstnanosti)
– demonetizace zlata, použití elektronických peněz, šeků, karet apod.
vývoj MMS: *bimetalismus – s rozvojem zbožní výroby
*čistý zlatý standard – volná ražba mincí, volná vnitřní i vnější směnitelnost za zlato, volný EX a IM zlata, stanovení kursů zlatou paritou
– použití až do 1. SV
