b) Anglo – americká
John Bates CLARK (1847-1938)
– první velký americký marginalista, ovlivnil např. I. Fishera
– důraz na výrobu (na rozdíl od rakouské školy – spotřeba)
– rozděluje ekonomii na ekonomickou statiku (učení o zákonech ekonomické rovnováhy) a ekonomickou dynamiku (porušování rovnováhy)
– rozpracoval teorii mezní produktivity výrobních faktorů, ta má u Clarka dva významy:
– je především všeobecnou teorií rozdělování, tedy teorií důchodů. Těmi rozumí pouze mzdu a úrok (nikoliv rentu). Podnikatelský zisk zavádí pouze v dynamické ekonomice – tam je mzdou podnikatele.
– je zároveň teorií vysvětlující poptávku po výrobních faktorech. Vychází z následujících předpokladů:
jsou dva hodnototvorné faktory – práce a kapitál,
hodnototvorný účinek těchto faktorů je totožný s jejich důchody (rozdělování je chápáno jako neoddělitelná součást hodnototvorného procesu)
produktivnost výrobních faktorů klesá, pokud se zvyšuje jejich množství ve výrobě
Lze tedy vyvodit, že firma bude najímat takové množství výrobního faktoru, při kterém se příjem z mezního produktu bude rovnat ceně, za kterou je jednotka výrobního faktoru najímána.
– argumentace se opírá o zákon klesajících výnosů (půd od Ricarda a zákon klesajících výnosů od Thünena).
