Deficit státního rozpočtu (B)
vzniká, jsou-li státní výdaje na zboží a služby (G) větší než čistý příjem státu z
daní (T):
B = G – T (13a)
Odečtením S a G od obou stran rovnice (12) získáváme:
G – T = (S – I) – (X – M) = (S – I) + (M – X) (13)
Když je výraz (G – T) v rovnici (13) záporný, stát má rozpočtový deficit a soukromá ekonomika se přizpůsobí
tak, aby buď soukromé úspory převýšily soukromé investice a/nebo import převýšil export.
Uvedené závěry si můžeme demonstrovat graficky. Na obr. 2.5 se k ekonomice z obr. 2.4 připojují státní
orgány na různých úrovních státní správy. Vláda vybírá určitou částku hrubých daní (TG = 100 000 Kč) a kupuje
zboží a služby (G = 100 000 Kč), čímž zvyšuje agregátní výdaje, finální produkt a důchod z 1 mil Kč na 1 100
000 Kč.
Doposud jsme považovali státní rozpočet (SR) vyrovnaný. Představme si však, že kromě výdajů na zboží a
služby se vláda rozhodne provést transferové platby (F = 100 000 Kč). Jelikož tyto výdaje nejsou pokryty
daněmi, vzniká deficit státního rozpočtu (B) ve výši 100 000 Kč. Tento deficit musí být samozřejmě uhrazen.
Vláda si může opatřit finanční prostředky ke krytí deficitu SR např. tak, že prostřednictvím trhu finančních aktiv
prodá domácnostem a firmám obligace za 100 000 Kč. Nyní opět platí, že celkový vytvořený důchod (Y) se
rovná agregátním výdajům na finální produkt (E).
