fyziokratismus
fyziokratismus – systém ekonomického myšlení založený na představě, že zemědělství je jediným produktivním sektorem(vytváří větší hodnotu než jakou samo spotřebovává). Vzniká čistý produkt – chápán jako přebytek zemědělské produkce nad jejími věcnými náklady. Má podobu renty. Průmysl (řemesla) a obchod jsou sterilní sektory (neproduktivní). Kapitál chápali jako zálohy a rozlišovali tři druhy záloh – fixní (budovy, stroje, dobytek), roční (mzdy,suroviny,osivo) a zálohy do půdy (mýcení lesů,oplocení apod.). Společnost dělili na tři třídy – zemědělce, vlastníky půdy a obchodníky a řemeslníky. Vynalezli ekonomickou tabulku (viz učebnice) (F. Quesnay) – ekonomika jako koloběh (obnovení výroby – prostá reprodukce), který si sám zajišťuje rovnováhu. Z tabulky vychází i požadavek fyziokratů na jedinou daň – daň z renty, placenou vlastníky půdy poté, co je jim renta odvedena.
A.R. Turgot (1694 – 1781) – sympatizoval s fyziokraty, ale nebyl fyziokratem, protože považoval za produktivní i průmysl a obchod. Připouštěl úrok, pokud je placen dobrovolně. Navrhoval jedinou daň z půdy.
Hospodářský a společenský vývoj byl tedy doprovázen poznáním, že skutečné bohatství společnosti je skryto a vytvářeno ve sféře výroby a že hospodářství je svébytný organismus se zákonitostmi, které je nutno poznávat a respektovat. Tyto myšlenky vedly k vytvoření klasické politické ekonomie (KPE) -– ekonomie jako svébytné teoretické disciplíny.
