Mezi účely, které lidé sledují

Mezi účely, které lidé sledují, však může být účel poznati svět a zákony, jež jej ovládají a jež ovládají myšlení lidí. I tento „účel poznati“ se může stát základem technologie poznání, praktické vědy, která by učila, jak se má poznávati a mysliti. Klade si otázku, zda je tomu skutečně tak a odpovídá pomocí následujícího rozlišení:
 poznání (a myšlení) je především určitým psychologickým dějem odehrávajícím se v prostoru a čase. Pojednáváme-li o tomto kontextu, je možno k poznání přiřadit určitou praktickou vědu, která bude technologií poznání a od jiných technologií se odliší především obsahem. Půjde o určitý technický postup poznávání empirického obsahu (empirických dat);
 poznání a myšlení je také specifickým, jednoduchým nebo složitým uvědomováním si něčeho a to je jeho podstatou. Toto uvědomování si něčeho je také určitým (složitým či méně složitým) postupem, avšak nikoliv ve smyslu psychologického děje, nýbrž ve smyslu usuzování v nejširším významu, tj. spojování poznaného a myšleného ve specifické tvary. Chytil zde použil označení myšlenkový postup.
Zdůraznil, že jsou dvě vědy, které se zabývají poznáním a myšlením chápaným jako myšlenkový postup, tedy nikoliv jako psychologický děj. Jsou to logika a noetika. Liší se tím, že: „V logice vidíme především vědu, jejímž problémem jest ona ryze formální stránka našeho poznání a myšlení: logika se nezabývá náplní výpovědí. Nezabývá se tím, co definujeme, tím o čem usuzujeme, z čeho usuzujeme na to a na ono, nýbrž jak definujeme, jak usuzujeme ( z čehokoliv), nestará se o to co je náplní sylogismu, co je jeho premisou, nýbrž jaká je forma sylogismu“ (tamtéž, s. 108).
Zdůraznil dále, že nemá co činit s náplní soudů a úsudků. Její závěry se vztahují na každý myšlenkový postup.