V úvodu této kapitoly
V úvodu této kapitoly je uvedeno, že míra povinných minimálních rezerv není stanovována pouze na
depozita na viděnou, ale také na depozita termínovaná. Nyní si tedy ukažme jaké efekty budou mít změny míry
povinných minimálních rezerv různých druhů depozit. Použijeme k tomu „více realistického“ peněžního
multiplikátoru:
m = [1 + c]/[c + rCD + (rTD).(t) + e] (12)
Dejme tomu, že míra povinných minimálních rezerv pro depozita na viděnou (rCD) je 20 % a míra povinných
minimálních rezerv pro termínovaná depozita (rTD) je 2 %; poměr oběživo/depozita na viděnou (c) je 0,5 a
poměr termínovaná depozita/depozita na viděnou (t) je 3,8; a poměr přebytku rezerv k depozitům na viděnou (e)
je 0,023. Vyjdeme-li z těchto údajů, zjistíme, že peněžní multiplikátor (m) je roven 1,87.
Pokud dojde ke snížení míry povinných minimálních rezerv pro depozita na viděnou z 20 % na 16 %, změní
se hodnota peněžního multiplikátoru na 1,98. Snížení míry povinných minimálních rezerv však neznamená
přímo změnu monetární báze, ale díky zvýšení hodnoty peněžního multiplikátoru dochází, při stejné velikosti
monetární báze, ke zvýšení velikosti peněžní zásoby. Je-li například míra povinných minimálních rezerv pro
depozita na viděnou rovna 20 % depozit a monetární báze 300 mld Kč, bude peněžní zásoba podle vztahu M =
m . MB rovna 561 mld Kč (1,87 . 300 mld). Pokud se míra povinných minimálních rezerv sníží na 16 %, peněžní
zásoba se bude rovnat 594 mld Kč (1,98 . 300 mld), což je nárůst o 33 mld Kč.
