Při zjišťování úrovně užitnosti výrobku a určování …
Při zjišťování úrovně užitnosti výrobku a určování cílové úrovně užitnosti výrobku je účelné používat model užitnosti výrobku, který vymezuje následujících sedm skupin parametrů užitnosti: 1.pokrok funkčních parametrů – jmenovitý výkon, účinnost, čistá hmotnost, 2. snižování spotřeby živé práce na přípravu provozu a na obsluhu – počet úkonů nutných k uvedení výrobku do provozu, pracnost těchto úkonů, čas k dosažení jmenovitého výkonu, náročnost na obsluhu při provozu, počet úkonů nutných k odstavení z provozu , 3. snižování rozsahu a stupně složitosti údržby a oprav –např. hod. provozu bez údržby, hod. provozu do střední opravy, hod. provozu do generální opravy , obsah a pracnost střední opravy, 4. snižování spotřeby energie, paliv aj. materiálních zdrojů při provozu výrobku – např. celkový příkon, spotřeba plynu za hodinu provozu, měrná spotřeba paliva, 5. vývoj vlivu provozu výrobku a jeho likvidace na kulturu prostředí uživatele a na životní prostředí – např. hlučnost, tepelné poměry na pracovišti uživatele, vibrace, estetické aspekty barevného a výtvarného řešení výrobku,6.zvyšování provozní spolehlivosti – např. prakticky využitelný časový fond provozu výrobku, zaručený počet hodin provozu výrobku do první poruchy, 7. zvyšování fyzické životnosti – např. zaručená fyzická životnost výrobku v provozních hodinách. Pro každý výrobek je třeba uvažovat všechny uvedené skupiny parametrů, v každé skupině určit minimálně jeden pro uživatele rozhodující parametr.
