Směnka je dlužní úpis, …
Směnka je dlužní úpis, ve kterém se dlužník zavazuje zaplatit k určitému datu a na určitém místě dlužnou částku určitému subjektu. Řadí se mezi krátkodobé obchodovatelné cenné papíry a plní 3 funkce: Platební (je obchodovatelná), zajišťovací (dává kvalitnější zajištění závazku než třeba faktura) a úvěrovou (je nástrojem nejen obchodních, ale i bankovních úvěrů)
Směnka vlastní (solosměnka) – je vystavena dlužníkem (výstavce směnky), který se zavazuje zaplatit oprávněné osobě označené na směnce určitou sumu na určitém místě a v určitý čas
Směnka cizí (trata) – je vystavena věřitelem, který přikazuje dlužníkovi (směnečník) zaplatit oprávněné osobě označené ve směnce určitou sumu na určitém místě a v určitý čas.
Směnka vlastní je obecně považována za méně kvalitní, proto se zpravidla vystavuje směnka cizí. ). Kvalitu směnky zvyšuje i záruka. Ručitelem může být FO, PO nebo banka (bankovní akcept, který spolu se snadnou likviditou dělá ze směnky velmi kvalitní cenný papír). Výhodou směnek je dále jednoznačnost pohledávky, možnost eskontu (odkup směnky bankou před datem její splatnosti, tzn. že podnik může získat okamžitě hotové peníze, i když snížené o diskont D) D = Kt . iD . t (Kt – nominální hodnota pohledávky, iD – diskontní sazba, t – čas od výplaty bankou až do doby splatnosti)
Určitou modifikací eskontního úvěru je negociační úvěr, který je užíván v oblasti zahraničních vztahů
