Střední hodnota očekávaného výnosu bude rovna
E(X) = 1.X1 + 2.X2 neboli x2 = (E(X)/2 ) – (1 /2 ). X1
resp. dosadíme-li hodnoty pravděpodobností v našem příkladě, dostaneme
48 = 0.6 X1 + 0.4 X2, kde – 0,6 / 0,4 je směrnice (sklon) přímky střední hodnoty očekávaného výnosu.
Indiferenční křivka v rozhodování za rizika představuje body se stejným užitkem, kterého je dosaženo díky získání výnosu X1 nebo X2, podle toho, zda nastane situace S1 nebo S2 (situace se vzájemně vylučují).
Tvar indiferenčních křivek bude rozdílný v závislosti na tom jaká má daný subjekt vztah k riziku. Má -li subjekt negativní vztah (averzi) k riziku, křivky jsou konvexní k počátku, má -li riziko v oblibě, indiferenční křivky jsou konkávní k počátku, je-li k riziku neutrální, indiferenční křivky jsou rovnoběžky vzdalující se s růstem užitku od počátku.
Každá indiferenční křivka je odvozena na základě pravděpodobnosti, s jakou očekáváme, že událost (situace) nastane. Změna pravděpodobností pro jednotlivé situace znamená, že se mění sklon přímky střední hodnoty očekávaného výnosu. Změní-li se sklon této přímky, dostaneme pak jinou indiferenční křivku, k níž je tato přímka tečnou. Tj. jak indiferenční křivka, tak i přímka stejného očekávaného výnosu rotují kolem bodu E.
