Z rozpočtového omezení px x + py y = M

Dostaneme y = M / py — (px / py ) . x .

Pro různé ceny statku X px1 px2  px3 . . . dostaneme soustavu rozpočtových omezení, které všechny vycházejí z jednoho bodu na ose Y

M / py .

Průsečíky rozpočtových omezení na ose x se mění v závislosti na ceně – čím vyšší cena, tím je průsečík blíže k počátku (čím vyšší je cena statku X, tím méně statku spotřebitel nakoupí).
Ke každému rozpočtovému omezení lze nalézt takovou indiferenční křivku, ke které je dané rozpočtové omezení tečnou, tj. tomuto bodu odpovídá optimální kombinace statků X a Y v objemu x* a y*.
Lze tedy vyjádřit funkci

y* = y* (x*  M, py, ), jako funkci implicitní proměnné px

představující soubor kombinací statků X a Y maximalizujících užitek spotřebitele při různých cenách statku px . Tuto funkci nazýváme cenová spotřební křivka (PCC – Price consumption Curve). Tj. pro každé rozpočtové omezení odpovídající ceně px1, px2 , px3
dostaneme optimální kombinace statků X a Y v objemu (x1*,y1* ), (x2*,y2* ), ( x3*,y3*).
Jestliže cena statku X roste, křivka PCC se dostává do oblastí s nižším užitkem, jsou proto dosažitelné úrovně užitku s nižšími objemy statků. Přitom může docházet k substitučním efektům – spotřeba jednoho statku klesá rychleji a je nahrazována rostoucí poptávkou po statku druhém.