Hicksovo a Slutského pojetí substitučního a důchodového efektu.
Při změně ceny statku a konstantním nominálním důchodu se mění reálný důchod.
Chceme-li rozlišit substituční a důchodový efekt změny ceny, je nutno definovat pojem konstantního reálného důchodu.
Podle Hickse konstantní reálný důchod je schopnost spotřebitele dosáhnout stejné úrovně užitku. Tj. dvě úrovně důchodu porovnáváme jako dvě rozpočtová omezení, nové rozpočtové omezení dané změnou ceny statku a s ním rovnoběžné rozpočtové omezení, které zkonstruujeme jako tečnu k původní indiferenční křivce užitku. Substituční efekt je pak definován jako změna nákupu rovnovážného množství statku při původním rozpočtovém omezení a rozpočtovém omezení na téže indiferenční křivce, které je rovnoběžné s novým rozpočtovým omezením při změně ceny. Důchodový efekt pak představuje změnu poptávaného množství statku v důsledku změny rozpočtového omezení.
Podle Sluckého konstantní reálný důchod znamená schopnost nakoupit stejný spotřební koš. Tj. konstruovaná rozpočtová přímka k nové rozpočtové přímce při změněné ceně prochází původním bodem rovnováhy spotřebitele.
Důchodový efekt změny ceny je ve Sluckého pojetí menší než v Hicksově pojetí. Proto Sluckého substituční efekt zahrnuje i malé zvýšení reálného důchodu, důchodový efekt je ve Sluckého pojetí menší než je důchodový efekt v pojetí Hicksově.
