1.5.2. Nabídkové šoky

Shift factors of aggragate supply
Jsou příčiny, které způsobí posuny křivky SRAS
Dělí se na:
• Pozitivní a negativní (stejné jako u AD )
• Nominální a reálné
1.5.2.1. Nominální nabídkové šoky
Způsobují posun křivky SRAS nahoru a dolů
• Změna nákladů v důsledku růstu cen vstupů – růst nákladů na pracovní sílu ( růst nominálních mzdových sazeb, růst SP, růst zdanění osobního důchodu, které tlačí na růst mezd- to je zároveň i poptávkový šok ) – je to negativní nabídkový šok.
• Růst cen surovin ( např. ropné krize )
• Znehodnocení nominálního kursu a z toho rezultující růst cen dovážených surovin.

1.5.2.2. Reálné nabídkové šoky
Jsou to reálné skutečnosti
Způsobují posun křivky SRAS doleva shift in a doprava shift out
Určují kapacitní možnosti ekonomiky tj. kapacitotvorný efekt
• Růst nebo pokles množství VF ( záplavy – likvidace VF )
• Technologická úroveň
• Změna produktivity práce – růst PP posune AS doprava

1.5.3. Agregátní nabídka v dlouhém období
V dlouhém období neuvažujeme fixní mzdy
V návaznosti na předchozí kapitolku AS při stabilních mzdách pokračuje úvaha. V bodě E3 resp. i E4 je již vysoká zaměstnanost, současně však dochází k růstu cenové hladiny, čili reálné mzdy klesají. To vede ke snížení nabídky práce ( lidé nechtějí při těchto reálných mzdách pracovat ) a prosazují růst nominálních mezd W. Křivka SRAS1 se posouvá doleva nahoru na pozici SRAS2. Roste cenová hladina, roste nezaměstnanost a klesá poptávané množství i produkt.
Růst cenové hladiny se zastaví v okamžiku, kdy se poptávané množství práce vyrovná s nabízeným množstvím práce.
Tento stav nazýváme Rovnováha na trhu práce
Stav zaměstnanosti při rovnováze na trzích práce se nazývá Plná zaměstnanost L*.
Při plné zaměstnanosti ( a tedy i maximálním využití všech výrobních kapacit ) je vytvořený produkt Y roven potencionálnímu produktu Y*
Potenciální produkt představuje udržitelnou kapacitu ekonomiky neboli produkt při vysoké zaměstnanosti.
Při plné zaměstnanosti L* existuje i stabilní cenová hladina resp. stabilní inflace !!!!!!!!!!!!!!!!! – tzv. míra nezaměstnanosti nezrychlující inflaci – NAIRU
Krátkodobě se může zaměstnanost zvýšit i nad úroveň L* – tzv. přezaměstnanost.
Tzn. Že i produkt Y se může krátkodobě pod vlivem nabídkových šoků odchylovat od Y*.
Dlouhodobě se však produkt neustále vrací k Y*a udržuje se na jeho úrovni. Zaměstnanost se udržuje na úrovni plné zaměstnanosti. Křivka AS v dlouhém období ( LRAS ) má tedy vertikální tvar a protíná vodorovnou osu na úrovni potencionálního produktu Y* ( klasická neboli monetaristická verze ).
Růst nebo pokles AD má tedy za následek pouze změnu cenové hladiny – reálný produkt se nemění ( mění se pouze nominální v důsledku růstu cenové hladiny ).
Dlouhodobě se tedy může produkt měnit ( růst ) pouze při změně potencionálního produktu (růstu ) neboli při posunu horizontální LRAS doprava.
Z výše uvedeného lze odvodit, že krátkým obdobím rozumíme období ve kterém se může produkt Y odchýlit od potencionálního produktu Y*, tedy dokud není dosažena rovnováha na trzích práce.
Čím bude přizpůsobování W reálné situaci na trhu rychlejší, tím rychleji se bude vracet Y k Y* a tzv. plné zaměstnanosti.