1.6. Srovnání přístupu keynesiánců, klasiků a hlavního proudu ekonomie
1.6.1. Klasická teorie
Klasická teorie – zakladatelem Adam Smith a jeho dílo An Inquiry into the Causes of the Wealth Of Nations (1776). Nejvýznamnější poznatek byl, že tržní mechanismus představuje samoregulující řád a že cenový systém organizuje chování lidí a činí tak automaticky bez centrálního řízení. Tzv. vláda neviditelné ruky. Křívka SRAS splývá s křivkou LRAS, neboť chování cen vstupů a cen statků je stejné v krátkém i dlouhém období. Je to tzv. klasická křivka AS podle klasického předpokladu dokonale vyčištěných trhů.
Na Smithe navazovali Ricardo, Malthus.
1.6.2. Keynessiánská ekonomie
Keynessiánská ekonomie. Myšlenkový směr zpracovaný Johnem Mayardem Keynessem v díle „Obecná teorie úroku, zaměstnanosti a peněz“. Ústřední myšlenkou bylo, že ( především v důsledku strnulých mezd ) kapitalistický systém nesměřuje automaticky k rovnováze při plné zaměstnanosti. Podle Keynese výsledná rovnováha při neplné zaměstnanosti může být odstraněna fiskální a monetární politikou, která zvýší agregátní poptávku.
Prosazuje aktivní, záměrnou (diskreční ) politiku vlády a její ovlivňování trhu. Zejména fiskální politika.
Snaha zajistit plnou zaměstnanost.Stimulace poptávky
1.6.3. Hlavní proud ekonomie
Hlavní proud ekonomie. Převládá ve smíšených ekonomikách Severní Ameriky, záp. Evropy a Japonska. Lepší porozumění mikro a makroekonomii vedlo od 2. světové války k růstu světového produktu a životní úrovně v nesrovnatelném rozsahu s předchozím vývojem. Vyspělé ekonomiky ale nedosáhly ještě stavu ekonomické nirvány, mají potíže s udržením stabilních cen a plné zaměstnanosti, chudoba je na vzestupu, mezinárodní systém ohrožují závratné dluhy rozvojových zemí a také ekologické problémy.
1.6.4. Monetaristé
M. Friedman.
Zaměstnanci mají nedokonalé informace o cenách a proto neprosazují silný růst nominálních mzdových sazeb.
Plnou zaměstnanost nazývají přirozená míra nezaměstnanosti – u*
Klade se důraz na stranu nabídky. Boj proti inflaci.
1.7. Účinky makroekonomické politiky v modelu AD-AS: expanzivní a restriktivní politika
