„ekonomické reformy“ (57, 67, 80)
nemohly jako celek přežít ale zůstaly v povědomí a mohly se později stát základem pro další vývoj podnikohosp. teorie a praxe
– direktivní systém vyčerpal své možnosti a není schopen se dále adaptovat na vnější a vnitřní podmínky
– je nutno uznat relativní samostatnost podniku (jinak nelze oček. iniciativní přístup k vlastnímu osudu)
– zisk není zavrženíhodnou kategorií, ale racionálním vztahem pro stimulaci a hodnocení podniku
– odmítání zkušeností meziválečných čs podniků by znamenalo „vylít vaničku i s dítětem“
– podnik může přežít jen na zákl. dlouhodobého plánování
– řízení podniku vyžaduje kvalifikaci, osobní vlastnosti, výchovu a vzdělání tomu odpovídající (nároč. práce)
po r. 89 bylo možné doplnit bílá místa, tedy to, co dříve bylo kategoricky odmítáno – pomocí mezinár. informač. rozmachu. – odstraň. bariér.
