o určení ceny swapu:
ohodnocování – využít bezrizikovou míru (co by platila vláda) – např. LIBOR, + přidat kreditní spread (obsahuje riziko nesplacení a prémii za nelikviditu); např. tedy LIBOR + 150 bps. Analogie s asset swapem (tam jde o nákup oblig. + úrokový swap na změnu např. plov>> fix.) – použití stejné či podobné sazby jako kreditní swap.
o credit basket swap: zajištění celého koše aktiv (entit), nutno spočítat i korelaci v koši entit, výpočty rizika prvního defaultu – po něm kr. swap končí atd.) – složitější
o typy defaultu (obvykle): zpoždění splátek, odmítnutí splátek, opomenutí splátek + jak dlouho čekat, restrukturalizace dluhu (rozložení splátek do delší doby)
• totální swap (TRORS) – neboli „swap celkových výnosů“
o referenční entita (např. obligace, jen jako vzor)
o banka 1 – posílá bance 2 pevné platby
o banka 2 – posílá bance 1 všechny výnosy a ztráty z podkladového instrumentu – tj. kupony, dividendy, zvýšení a snížení tržní hdonoty, škody v případě defaultu atd.
o pokud jde o zvýšení hodnoty podkladového instrumentu – je to záporný tok – platba jde od B1 k B2.
o motivy pro vstup do totálního swapu- málo obchodované aktivum (referenční aktivum je nelikvidní), účetní daňové či zákonné důvody, dle přání zákazníka, vysoký pákový efekt, napodobování repo,..