Odpověď na tuto otázku
(3) v dalším kole budou lidé obdržený přírůstek důchodu utrácet a tím se tento přírůstek důchodu přemění v další
výdaje, tentokrát v přírůstek spotřebních výdajů. Předpokládáme, že mezní sklon ke spotřebě je mpc = 0,75,
a proto vyvolá přírůstek důchodu dY1 = 25 mld Kč dodatečný přírůstek spotřebních výdajů dC1 = 25 . 0,75 =
18,75 mld Kč,
(4) tyto dodatečné spotřební výdaje se následně přemění v přírůstek důchodu dY2 = 18,75 mld Kč, který obdrží
lidé podnikající a pracující v odvětvích výroby spotřebních předmětů,
(5) v následujícím kole budou lidé obdržený přírůstek důchodu opět utrácet a tím se tento přírůstek důchodu
přemění v další spotřební výdaje dC2 = 18,75 . 0,75 = 14 mld Kč,
(6) tento přírůstek spotřebních výdajů se následně opět přemění v přírůstek důchodu dY3 = 14 mld Kč, a tak
bychom mohli pokračovat v mnoha dalších kolech. Pokud bychom nakonec sečetli všechny dílčí přírůstky
důchodu (dY1, dY2,…,dYn), získali bychom celkový přírůstek důchodu dY = 100 mld Kč. K tomuto
výsledku dospějeme jednoduše pomocí rovnice (14), tj. dY = 25/(1 – 0,75) = 100 mld. Kč.
Horní část obr. 3.5 ukazuje multiplikační efekt růstu autonomních výdajů. Relativně malý přírůstek
zamýšlených autonomních výdajů (dE0P) vyvolá prostřednictvím multiplikačního efektu relativně velký růst
důchodu (dY).
