empirický positivismus
– metoda zkoumání: empirický positivismus. Zaměřují se na zkoumání vlivu probíhajících procesů na jednání a očekávání subjektů. Subjekty nechápou jako individua, ale jako příslušníky sociálních skupin a tříd, obdobně jako tomu bylo v klasické PE.
– klade se důraz na historický čas (protipól logického času v neoklasické ekonomii). Historický čas umožňuje zkoumat ekonomické jevy a procesy ve vývojových změnách a hlavně to umožňuje to, že každý časový okamžik se chápe jako přerušení vývoje v čase mezi provždy danou a nezměnitelnou minulostí a nejistotou budoucností – z toho je odvozena kritika vnímání ekonomiky jako mechanismu vnitřně stabilního.
14. Novokeynesiánství
Vstup do 70-tých let znamená kritiku neokeynesiánské ekonomie a cestu k přehodnocování.
Meade (20s) – poprvé použil termín nové keynesiánské ekonomie; hledá řešení proč došlo k stagflaci.
Hlavní představitelé: G. Mankiw, O. Blanchard, S. Fischer, E. Phelps (spojován se zpochybněním Philipsovy křivky), J. Stiglitz.
