Jamajské smlouvy
Jamajské smlouvy (1976) znamenali rozpad Brettonwoodského systému. Znamenali omezení role zlata v MMS, potvrzení režimu plovoucích měn. kurzů, umožnění prodeje zlatých rezerv MMF ve prospěch rozvojových zemí (z MMF).
Také došlo k revizi ohodnocení a případného užití nadnárodní peněžní jednotky označené jako zvláštní prává čerpání (SDR). SDR jsou účetní peníze, jež mohou členské země využívat k vypořádání svých dluhů.
K nejvýznamnějším současným měnovým systémům patří Evropský měnový systém (EMS), který byl vytvořen v roce 1978 a zaveden všemi tehdejšími členskými zeměmi Evropského společenství (ES), a to s cílem vytvořit oblast stability měnových kurzů. Byla zavedena nová mezinárodní peněžní jednotka ECU (European currency unit), která byla konstruována jako vážený koš národních měn jednotlivých členských zemí ES. ECU plnila čtyři základní funkce:
– byla základem a osou EMS
– napomáhala zmírňovat či financovat deficity platebních bilancí členským zemí
– tvořila základ pro konstrukci ukazatele divergence (CBy dostávali signály k intervencím včas)
– plnila roli peněžní jednotky využívané při platbách, které byly realizovány mezi jednotlivými CB členských států ES.
